Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/159

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


Tąjný společník páně Kobrčův.

Historka ze zákoutí kancelářského.

Mslím, že na tom pranic nesejde, při jakém úřadě pan Kobrč sloužil již asi čtyřicátý a * druhý rok - nevím to ani sám, poněvadž jsem důležitou tu okolnosť naprosto přeslechl.

Vím jen, že pan Kobrč byl kancelistou, a kancelisty máme na magistrátě, při berním úřadě, při výpomocných úřadech soudu civilního i trestního, při kolkovně - snad i při záduší. Můj bože, to je nějakých kancelistův! Hledejte mezi nimi pana. Kobrčel .

Ale vněkterém tom úřadě seděl dojista, neboť' pán, který tuto historii vyprávěl, říkal o panu Kobrčovi: můj kolega - a krom toho opakoval několikráte, že pan Kobrč slouží již asi čtyřicátý a druhý rok - podobné věci se tak lehce nevymejšlejí, apan Kobrč tedy existuje nebo existoval skutečně. .

Pan Kobrč nebyl žádný mladík, jak je patrno z jeho dlouhé, neúnavně služby, kterou nastoupil, když mu bylo nejméně asi dvacet let. Byl již hezky šedivý, vlastně nažloutlý - a. ani této barvy nebylo na jeho hlavě mnoho, poněvadž byl pololysý. Na odpočinek nešel, aby nepřišel o akti