»Pětka ležíla vykřikl Pondělek hodiv na stůl pět umouněných zlatek. »Nedělám špínu - nechci tě okrást!«
Pepa již mlčela a hleděla zarputile do hry. Bylo zamícháno, sejmuto, rozdáno, koupeno. - Pondělek obrátil »velusaxu
Zcela klidně složil Macek svoje karty, které ukazovaly devatenáct, přidal je k ostatním, posouvl je k hospodskému, kterýž stál u stolu a skoro již spal, a pak řekl, hledě lhostejně~ na Pondělka:
/ »Máš ji! Ale zaplať si, co snědla a vypilala A na Pepu se více nepodíval.
Potom sáhl Macek do kapsy, vyňal několik desetníků, zaplatil A svou večeři a pivo a zapálil si zcela pokojně zbytek viržinky na plynovém plamenu nad stolem. v
Za okamžik opouštěli poslední tři hosté »basu«. Macek se třásl šoulavým, šeplavým krokem k Vyšehradu, ke svému bytu, Pondělek a Pepa kráčeli vzhůru ke Slovanskému vršku a, k Dobytčímu trhu.
Pondělek má. dnes holku a peníze, dnes může vybíjet noční brlohy do rána.
