Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/61

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Běda lidem, kdyby uměly peníze mluvit.

Věda je patentované vědění.

Kdyby měl každý na hrobě to, co zasluhuje!

Pes je člověku bližší než opice.

Nikdo všech nepřesvědčí.

Smělé tvrzení — poloviční důkaz.

Tak to bývalo, řekl stařeček; a tak to je, řekl vnuk.

Lékař léčí a nemocný se pozdravuje.

Cylindr vymyslil snad některý kominík.

Influence nepotřebuje železnici.

Už nejednoho přivedl jazyk o hlavu.

Už mnohý prodal grunt a koupil si pluh.

Chyby mladosti se mění někdy v přednosti.

Snáze je duchaplně se ptáti, než duchaplně odpovídati.

Je také zásluha, ustoupiti v pravý čas nové generaci.

Neužíváme cizích slov, ale myslíme cize.

Každý myslí, když mluví, že umí také o řeči mluvit.

Kdo nezná přítomnost, nezná minulost.

Půl dne nouze je poučnější než půl života v pohodlí.

Kdo hledá po ulicích peníze, málo najde.

Lidé vyzrazují jenom cizí tajemství.

Naše ctnosti dosahují zřídka našich převráceností.

Kdo se snadno urazí, ten toho zasluhuje.

Kdo miluje samotu, bývá zřídka ve špatné společnosti.