Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/29

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Dobrý učitel učí tak, aby to žák nezapomněl.

Soustava zabíjí, methoda obživuje.

Hospodárný člověk vydá spíše stovku než šesták.

Nikdo nestaví továrny z lásky k bližnímu.

Pes mluví ocasem.

Řekni všecko a neřekls nic.

Hloupý nemá štěstí, ale štěstí má jeho.

Nevíš-li, kam s penězi, zeptej se toho, kdo jich nemá.

Učencovi je luzou, co nemá vlastního úsudku, a ševcovi, co nemá bot.

Slušnost je přirozená.

Nemoci nechodí po lidech, ale lidé po nemocech.

Lidé se bojí více života než smrti.

Dobrý žák se učí sám.

Nehledej u lidí útrpnosti, každý má svých věcí dost.

Špatná hádanka, které nikdo nerozřeší.

Řeč není nedokonalá: tvá řeč je nedokonalá.

Je už veliká chvála, když o tobě někdo řekne, že nepatříš mezi sprosté povahy.

Kdo nemá odpůrců, nestojí obyčejně za mnoho.

Staré bezpráví může se stát novým právem.

Je jenom jeden druh rozumných lidí, ale mnoho druhů darebáku, lichometníků a hlupáků.

Ženy jsou všude tytéž: mají všude totéž zaměstnání.