Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/130

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Kdo nic neumí, chlubí se aspoň svými studiemi.

Nové učení je někdy nové balamucení.

České zboží se překládá solide Ware.

Ztracená bitva je mnohdy jenom ta, o níž myslíme že je ztracena.

Každý lump vypadá z blízka lépe než z daleka.

Poslední vůle je někdy prvním dobrodiním.

Mínění jiných nás překvapuje tehdy, když se shoduje s naším.

Lidé pomlouvají, aby vzbudili důvěru.

Tam nám slibují jiný život, tu nám odpírají kůrku chleba. —

Kdyby se všecka naše přání vyplnila, běda potom našim vrstevníkům!

Každý by chtel přetvořit svět tak, aby na něm bylo místo hlavně pro něho.

Pozoruj sebe samého a budeš satirikem.

Mnozí myslí, že nestárnou, poněvadž jejich pošetilosti mládnou.

Zdá se, že byla lidem dána řeč proto, aby slibovali.

Je veliký rozdíl mezi tím, co člověk je a čím je.

Kdyby nebylo slova rovnoprávnost, nevím, o čem by někteří lidé mluvili.

Jsi vždy mučeníkem svých chyb anebo svých ctností.