Vídni 1847) a z Jižní Rusi v díle „Zapiski o Južnoj Rusi“ od P. Kuliše[red 1] (v Petrohradě 1857); po sléze vydal J. Rudčenko[red 2] „Narodnyja Južnorusskija skazki“ (v Kyjevě 1869). — Srbské pod názvem „Narodne Srbske pripovědke“ vydali A. Nikolić[red 3] (v Bělehradě 1842) a Vuk Štef. Karadžič (ve Vídni 1853). — Charvatské z okolí Varaždinského vyšly též pod názvem „Narodne pripovjedke“ od Mat. Kračmanova Valjavce[red 4] (ve Varaždíně 1858) a Krajinské báje o stvoření světa a o Kurentovi v „Nevenu“ (v Lublani 1858). — Z bájí a pověstí všech větví slovanských učinil K. J. Erben jistý výbor pod titulem „Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních“ (v Praze 1865), mezi něž pojaty jsou také některé bulharské, kašubské i dolnolužické, ježto před tím nikdež ještě nebyly vytištěny. — Toto však jsou jen sbírky čelnější, pokud nás došly; o pohádkách, pověstech atd., ježto po různu ve mnohých časopisech roztroušeny jsou, tuto nelze jest se šířiti.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Пантелеймон Олександрович Куліш (Pantelejmon Kulìš) na ukrajinské wikisource.org
- ↑ Иван Яковлевич Рудченко (Ivan Jakovlevič Rudčenko) na ukrajinské wikisource.org
- ↑ Атанасије Николић (Atanasije Nikolić) na wikidata.org
- ↑ Matija Valjavec na slovinské wikisource.org