Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

18 tvrditi můžeme, že krajina zdejší daleko před stol. XI. již byla obydlena. Poučuje nás o tom zakládací listina kláštera Třebického z roku 1101. Většina osad, které jsou v okolí, stála již tenkráte, ano mnohé osady se tam jmenují, které dávno zanikly ; ovšem byly ty osady jen skrovné. Náhled náš potvrzují nálezy v kraji učiněné : římské mince nalezeny na poli u Rudíkova, u Ptáčova, Trnavy a Starče ; ku konci XVIII. stol. objeven byl pod pařezem u Zašovic poklad zlatých mincí císaře Justiniana, které prý pod rukou židům prodány byly ; 1) podél řeky Jihlavky viděti za Sokolím kus zarostlé staré silnice, která se dá stopovati dále až k Jihlavě. Byla to bezpochyby cesta pro soumary, která vedla z Třebíče na staré župní sídlo Přibyslavice, odtud na Jihlavu a do Čech; o této silnici historických zpráv nikde není.
Jména všech 73 osad okresu Třebického jsou česká; většina osad má jméno po zakladateli; které jest buď patronymické na „ice“ neb „ovice“, aneb přivlastňovací na „ov“ a „ín“.
Ke druhu prvnímu patří : Benetice, Bochovice, Čáslavice, Čechočovice, Heraltice, Jezdoňovice (nyní Hvězdoňovice), Kojetice, Kožichovice, Kracovice, Loukovice (vlastně Lovkovice), Mihouko- vice, Okrašovice, Okřešice, Pokojovice, Petrovice, Přibyslavice, Slavice, Račerovice, Věstoňovice, Vilímovice a Zašovice; též Bransudy (Brancouzy). Druhého rázu jsou : a) Budišov, Hostákov, Klučov, Krahulov (vlastně Kraluhov), Opatov, Ptáčov, Radošov, Římov, Řípov, Střížov a Valdíkov, také Pocoucov (Podsoudcov?), b) Čechtín, Čihalín, Předín, Radonín, c) stará přídavná jména : Ctiměř, Nárameč, Starč (m. Staříč), Třebíč, Svatoslav a Vladislav. Ze jmen těch patrno, že osady ty až na skrovné výjimky založeny byly za dob pohanských. Dle přírodních poměrů pojmenovány jsou : Doubrava (kol. Budišova), Chlum, Kamenná, Kouty, Mastník, Roketnice, Sádek, Smrčné, Smrk, Sokolí, Střítež, Štěměchy (původně Dště-měchy),
1) Zdá se, že část toho pokladu v rodině nálezce zůstala, neboť ještě před 25 lety nosíval jistý rolník zlaťáky Justinianovy ke kupci Kravanymu na prodej; dva z nich pro své sbírky získal insp. A. Hanisch.