Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/170

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
153


Z rabínů nejdéle (1828—1879) zde působil rodák třebický Joachim Pollak (Polák), výborný znatel talmuda a vykladatel žalmů; byl spolupracovníkem mnohých hebrejských časopisů.

Školství. Jest vůbec známo, že benediktini ve svých klášteřích nejen kleriky řeči latinské a vědám bohosloveckým vyučovali, nýbrž i pro laiky školy vydržovali podobné nynějším gymnasiím; tak se dělo i v bohatém klášteře třebickém od počátku jeho založení. Tam schopní mladici učili se mluvnici, logice a řečnictví, také počtům, měřictví, astrologii a hudbě. Z těchto škol zajisté vyšli znamenití Třebíčané: Zdeněk z Třebíče (Zdenko de Trebecz), jenž r. 1292 sepsal latinský formulář : „Liber a missionibus regum“[1] a cis. notář Adam, syn Petra z Třebíče, jenž r. 1406 potvrdil listinu třeblckého rychtáře Martina.

Když postupem času osada Třebíč na pravém břehu Jihlavky se rozšířila a v ní kostel s farou zřízeny byly, tenkráte, dle kroniky Střelkovy, také škola pro cvičení mládeže zbudována byla. O její osudech mnoho nevíme: stála jako jiné školy pod dozorem farářův, kteří měli právo učitele na ni dosazovati a sesazovati. O farní škole píše Střelka: „že r. 1483, když Třebíč ze ssutin nově povstala, obyvatelé postavivše si kostel, školu opatřivše a žákovstvo do ní uvedše, mládež ku cvičení do ní s pilností posílali a sami živností svých pilni byli“. Když město opanovali vyznávači pod obojí a bratří, obé tyto hlavní sekty méli školy své: prvá (stará škola) byla u sv. Martina,[2] druhá na Jejkově „u Zboru“. K roku 1562 poznamenává Střelka, že Smll Osovský u kostela pod obojí choval při faráři též bakaláře se žákovstvem pro učení mládeže, jenž měl výplatu na faře, plat za koledy, od pacholat na čtvrt leta a z radnice každý tvden po 5 gr., při Zboře že byl mistr Eneáš Boleslavský, jenž sám vyučoval. K r. 1578 připomíná radní písař Jiřík Přemysl Prostějovský, že nově ustanovený u sv. Martina farář Mathusius Skutecký „svou řeholu k učení dítek s sebou přivedl“ a že při Zboře Pavel

Cedron Bystřický, „mládež dobrým zvyklostem a mravům i literním uměním vyučovati se snažuje“.
  1. Sbírka určena byla jakožto návod ku skládání královských listův.
  2. O této škole čteme v rejstrech z r. 1556: „Tomáš Žádný na starý škole dává plat k vuobci“. (Stála v ulici Masařské.)