Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/167

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

150


V létech 1564 — 1573. R. 1607 zřízen u kostela hřbitov, poněvadž starý hřbitov okolo kostela sv. Martina pro množství obyvatelstva již nepostačoval. Kostel byl obnoven r. 1661 a Karel hr. z Valdštejna dal r. 1701 k němu přistavěti věž. Kostel má jediný oltář s obrazem Nejsv. Trojice. (Obr. 69.)

Na hřbitově pochovávají se také obyvatelé z Podklášteří, z Židovského města (křesfané), z Tejna, ze Sokolí, z Račerovic a Řípova.

Na městském území jest 6 kapli a několik křížů a soch. Nejpamátnější jest kaple sv. Petra a Pavla při mostě Jejkovském postavena na místě, kde kněží bratrští, odcházejíce r. 1629 do vyhnanství na rozloučenou kázali. Chronogram nad vchodem: „Anno, qVo aLMa fIDes renata TreblCII“[1] udává rok zbudování 1658.

Větších rozměrů jest kaple sv. Kříže na Strážné hoře „Kostelíčkem“ nyní zvaná. Tuto postavil zednický mistr Jan Fulík, když byl i se svým synem pěšky vykonal pouť do Říma; zakladatel i jeho syn pochováni byli ve sklípku pod „Kostelíčkem“. Za vlády Josefínské byla kaple znesvěcena, ale r. 1796 původnímu účelu opět vrácena. (Obr. 70.)

Sousoší sv. slov. apoštolů stojí na náměstí v místech, kde stával pranýř; bylo postaveno Bernardem Seelingem r. 1885. (Obr. 71.) U silnice Meziřlcké nedaleko Podsoudcova viděti starožitný polozapadlý kříž „Babou“ nazvaný.[2] Lepší starou kamenickou práci osvědčuje socha za městem u silnice Znojemské.

V Třebíči založen nejstarší dosud známý literátský kůr od Jana z Pernštejna r. 1516, jehož stanovy opravil Smil Osovský r. 1606. Jmění jeho bylo značné. Ačkoliv ve skutečnosti již r. 1703 přestal býti činným, přece formálně zrušen byl teprve r. 1778, kdy veškeré kapitály kůru, které byly na domech zajištěny, přeneseny na obec. Kůr držel všechny pozemky, které nyní tvoří beneficium farské, a vydržoval z jejich výnosu školu.

Ze správců kůru jsou známi: Blížkovský Jiří, jenž žil okolo r. 1600 a po něm Hisurgicus Eliáš; oba skladatelé duchovních a světských písní. Starých kancionálů se nezachovalo.
  1. Roku, kdy živá vira obnovena v Třebíči.
  2. Povést o „Bábě u Třebíče“ podal M. Mikšíček ve své „sbírce pověstí moravských a slezských“. (Sv. IV., str. 14.— 24.)