118
Škody přesahující 350.000 zl. — Avšak náhrady společnosti pojišťovacích a velkolepé po celé říši ve prospěch pohořelých pořádané sbírky stačily na vyrovnání ztrát a město se pak ještě zvelebilo novými stavbami, ačkoliv ne v té míře, jak se očekávalo.
Persekuci německou na Moravě, za niž české obecni zastupitelstvo bylo rozpuštěno, utěšeně vzkvétající záložna občanská zničena, gymnasium poněmčeno pouhou ordonancí ministerskou, a školy české utrakvisovány, zadržen pak ještě jednou pokrok města v ohledu národním na devět let, avšak nepatrná menšina německo-židovská nebyla s to udržeti své postaveni při správě obecní proti ohromné převaze voličstva českého, a po vítězné volbě r. 1882 stala se Třebíč bohdá již pro vždy zase městem českým.
Zvoleno tenkráte zastupitelstvo české, sedmé, se vzdělaným a podnikavým továrníkem AI. Haskem (Obr. 48.) v čele, po jehož náhlém úmrtí r. 1883 zvolen starostou knihtiskař J. F. Kubeš, jenž zdárně spravuje město do dneška.
Zastupitelstvo české s vlasteneckým zápalem hledělo, pokud možno, napraviti starých chyb a dohoniti toho, co v minulém století bylo zanedbáno, kráčejíc s pokrokem v čele, jehožto heslem jest, aby Třebíč stala se předním městem českým na západní Moravě nejen počtem obyvatelstva, nýbrž i vzdělanosti a blahobytem hospodářským. A cíle toho zastupitelstvo české, horlivě plníc své povinnosti, dosáhlo : Gymnasium opět počeštěno, rozšířeno na vyšší a opatřeno krásnou účelnou budovou, školy obecné zbaveny utrakvismu, zřízeny české měšťanské školy chlapecké a dívčí, také založeny odborné školy: průmyslová pokračovací, obchodní a zimní hospodářská.
Nedostatku vody pro domácnost potřebné pomoženo upravením vodovodu.[1] Zdravotnictví městské zlepšeno urovnáním a kanalisací ulic, zřízením moderních jatek, zalesňováním pustých míst a upravením stinných procházek; město elektricky osvětleno.
Průmysl, obchod a hospodářství mocně se zdvihly od r. 1885, kdy v samé blízkosti města postaveno nádraží příční- ↑ Pitnou vodu skytá vodovod jen v zimě, v letních měsicích obsahuje voda mnoho řas, poněvadž nádržka vodní (rybník) proti žáru slunečnímu chráněna neni; snad by se tomu odpomohlo, kdyby nádržky vodní opatřiliv se klenutím a ledem zchlazovaly.
