110
hati i ošklivými denunciacemi[1] a splatila tak řádu hrubým nevděkem za to, že členové jeho do obce nábožensky těžce rozervané přinesli před sto lety pokoj a mir, že lépe než všichni misionáři získali srdce lidu, zacelili rány stále se jitřící a naučili zapomenouti, co zapomenuto býti muselo, mělo-li emigrování, jakkoliv obdivuhodné a heroické, přece vždy jenom nešfastné, přestáti a město býti zachováno před úplným vylidněním a poklesnutím.
To bylo roku 1785 a o dva roky později musela městská rada při opětné reformě správní ustoupiti již „sousedskému výboru“ a zvolenému z něho magistrátu. Poslední úřad purkmistra dle měsíční posloupnosti držel Tadyáš Vyškovský do konce září 1787; od 1. října 1787 nastoupili pak do magistrátu po volbě 18 členův „sousedského výboru“ zvolení z jeho středu údové: purkmistr Jan Hladík, syndikus Petr Bayer, radní František Schleichert, Jan Fundulus, Antonín Thomerl a Václav Vrabyč.
Magistrát vymýtil z úřadování již poslední stopy českého jazyka tím, že počal i v knihách pozemkových prováděti zápisy německé, jinak ale na začátku činnosti své neukazoval porozumění pro blaho obce i měšťanstva, naopak podnikal věci, které vycházely obci na nemalou škodu. S poddanými městskými v Ptáčově a Kracovicích, s nimiž město žilo vždy v dobrém poměru spíše sousedův nežli vrchnosti, začínal nechutné spory o robotu, z neprozíravosti chtěl rozprodati veškeré obecní domy mimo radnici a, když mu v tom od krajského úřadu bylo zabráněno, chtěl zase vysušiti všechny obecní rybníky, což se mu pohřichu podařilo právě s nejdůležitějším „Vídeňským“ při silnici Znojemské. Nedbalostí svou též zavinil, že pro císařskou silnici mezi Brnem a Jihlavou zvolen směr přes Velkou Meziřič, tak že větší provoz již na dobro od Třebíče se odvrátil a průmyslu místnímu znova velice bylo uškozeno.
Školství nevěnoval magistrát pozornosti pražádné; město čítající na 3000 duší mělo čtyry dle pohlaví smíšené třídy, kdežto Podklášteří s příslušnými obcemi asi 800 — 900 duší čítající mělo již třídy dvě.
Celkový úsudek o průběhu století XVIII. v historii místni nepříznivě vyznívá. Kromě obnovení kostela zámeckého nevy-- ↑ Listiny v městském archivu ve fasc. „Geistlichkeit“ roku 178 — 483.
