86
Třebické jíž roku 1556 do prodeje. Ta pak ,regenti páně z Pernštejna na též panství s mocí přijevše. zboži to po kusích prodávali a to panství roztrhali“. Zboží poblíž Náměště prodal ihned Oldřichovi z Lomnice na Meziříčí a na Náměšti. Vymíniv si při tom many v Koněšíně, Studenci, Sedlci, Smrku a Výčapech, kterým r. 1557 vydal zvláštní obnovené zřízení manské, ale ještě téhož roku Oldřichovi z Lomnice many v prodaných vesnicích do desk vložil. Měřínské zboží prodal a zapsal Janu st. Stráneckému ze Stránek. Hlavní dil se zámkem, Podklášteřím, s městem Třebíčí a předměstími, farou, valchou, mlýnem a mýtem koupil Burjan Osovský z Doubravice na Valči.
Město zůstalo pak již pro všechny příští časy přes všechen pozdější značný rozvoj hospodářský svého měšťanstva obcí poměrně chudou, která zlé doby XVIL a XVlll. věku mnohem hůře a bolestněji překonávala, nežli města většími državami pozemkovými vládnoucí, a která i ve století XIX. právě pro tuto svou chudobu dlouho nemohla plniti své úkoly osvětové a sociální. Pan Burjan odprodal již r. 1560 Janu Zahradeckému ze Zahrádek ves Louky s podacím, ves Předboř s rychtou zákupní, ves Votín, ves Kozlov s rychtou zákupní, ves Studnice, ves pustou Rychýřku, ves pustou Svatoslav (u Luk) s jedním manem v Lukách, s 1 manem ve Studnicích, s 1 manem v Kozlově.
V Burjanu Osovském získala Třebíč pána ne zrovna dobrého, třebas že Střelka ve své kronice velebí na něm „dobrotivost panskou“ a ty „nějaké přeměny“, jež po ujmuti panství od něho povstaly, jakož i vzešlá z toho „soužení, pojezdy a outraty nemalé“ na nerozum měšfanův svádí. Pan Burjan zřídil totiž bez ohledů na výsady králův Ladislava a Jiřího na zámku pivovar (mimochodem řečeno v někdejší basilice klášterní, která tím úplně byla zpustošena), a chtěl pak vlastní pivo nejenom po vsích, nýbrž i ve městě čepovati.
Zemský hejtman Zdeněk z Valdštejna rozhodl, že městu nemá dle privileje krále Ladislava býti rušeno právo mílové
