dína býti mohla.[1] Ale sem vždy, abychom dále šli, že já toho collyrium, o němž tu mluvili, zkusiti chci, dotíral.
6. Mezi fysiky. I šli sme, a uvedli mne na nějaký plac, uprostřed něhož uzřím veliký, rozložitý strom, na němž všelijaké listí a všelijaké ovoce (v škořepinách všecko) rostlo; pravili mu Natura.[2] Filozofů vůkol něho zástup byl, vzhlédajících a ukazujících sobě, jak které ratolesti, listu a ovoci říkají. — I řekl sem: Tito, slyším, že se jmenovati těch věcí učí; ale aby přirození stíhati[3] měli, ještě nevidím. — Odpověděl mi tlumočník: S to ne každý býti můž; než hleď na tyto. I vidím některé větvoví ulamovati a listí i ovoce rozvínati, a kde na ořech přišlo, zubami hrýzti, až jimi troskotali; ale oni pravili, že to škořepiny praští; a přebírajíce se v nich chlubili se, že jádro mají, tajně jedni druhým, ale řídkým ukazujíce. Já pak nahlédaje také mezi ně pilně, patrně sem viděl, že zevnitřní sic šupinu a kůru zhmožděnou a rozmačkanou měli, nejtvrdší však škořepina, v níž zavinuté jádro leželo, ještě byla celá. Vida já tu tedy i marnou honosnost i daremné kvaltování (viděl sem za jisté, jak někteří i oči sobě vyhleděli i zuby vylámali) pobídl sem, abychom jinam šli.
7. Mezi metafysiky. Takž vstoupíme do nějaké síně; a aj, tu páni filozofové krávy, osly, vlky, hady a všelijakou zvěř, ptactvo, zeměplazy, též dříví, kamení, vodu, oheň, oblaky, hvězdy a planéty, až i angely před sebou majíce disputovali, jak by se každému tomu tvoru to, co od jiných rozdílného má, odjíti mohlo, tak aby všickni sobě podobní učiněni byli.[4] I svlékali z nich nejprv formu, pak materii, naposledy všecky případnosti, až holé Ens Unum, verum, bonum. zůstalo.[5] A tu se hádali, jsou-li všecky ty věci jedno a též? jsou-li všecky dobré? a jsou-li všecky v pravdě tím, čím jsou? a podobných na sebe víc otázek dávali. Kterýchž pozorujíc někteří začali se diviti a vypravovati, jak vtip lidský vysoko vyšel, že hle! všecku bytnost přesáhnouti a všech tělesných věcí tělesnost odlouštiti může a umí; až sem se i já v subtilno-
- ↑ první spis Komenského, v Herborně tištěný r. 1613 „Sylloge quaestionum controversarum, philosophiae viridario depromptarum“, je tvrzení toho patrným důkazem. U Andreae (Peregr. 25. „Arcana“) prodávají „perspicilia, quibus color alius rebus visibilibus affingeretur“.
- ↑ Příroda; fysiky myslí zkoumatele přírody vůbec.
- ↑ základ vší přirozenosti vystihnouti.
- ↑ hledali společnou podstatu všech věcí.
- ↑ t. j. abstrakcí ubírali jim vlastností, týkajících se nejprvé formy věci, pak látky, potom abstrahovali vedlejší znaky, aby zbylo pouhé bytí jako podstata předmětu.
