Často také dostala se kolona na dvě rovnoběžné zátočky, jednu dolejší a druhou hořejší, tak že catapaz mohl mluviti s péony, co rozsedlina sotva dva sáhy široká, ale dvě stě sáhů hluboká, mezi nimi rozvírala jícen svůj.
Rostlinstvo ještě tu zápasilo proti záplavě kamení, ale bylo již patrno, že říše nerostů nabývá zde převahy nad říší rostlinnou: Že sopka Antuce jest blízka, bylo patrno dle proudů lávy barvy železité, z nichž vyznívaly žluté hlati ve způsobě jehlic. Skály, nakupené na sebe tak, jako by byly připraveny každou chvíli spadnouti, udržovaly se zde proti všem zákonům rovnováhy. Bylo patrno, že zemětřesení mohlo by snadno změniti jich tvar, a kdo pozoroval tyto svislé útesy, šikmé budovy skalní, tu křivou a špatně usazenou pahorkatinu, musil uznati, že nenadešla ještě chvíle pro konečné a trvalé sesednutí se této horské krajiny.
Za těchto okolností bylo těžko poznati cestu. Skoro ustavičný pohyb horstva měnil často směr její a mezníky nezůstávaly na svých místech. Následkem toho catapaz se rozpakoval jíti dále; zastaviv se rozhlížel se kolem sebe; zkoumal tvar skal a hledal na zvětralém kamení stopy Indiánů. Nebylo možno, aby se co do směru cesty vyznal.
Glenarvan sledoval svého průvodce krok za krokem; pochopoval a pociťoval jeho rozpaky, které rostly s obtížemi cesty; neodvážil se tázati se ho a domníval se, ne bez důvodu snad, že třeba spolehnout se na pud mezkařů, právě jako na pud mezků.
Ještě hodinu bloudil catapaz, abychom tak řekli, na zdař Bůh, ale při tom pořád stoupal do vyšších pásem hor. Konečně byl nucen se zastaviti. Nalézali se na dně úvalu, nepříliš širokého, v jedné z oněch úzkých kotlin, které Indiáni nazývají „quebradas“. Porfyrová stěna, končící štítem, uzavírala východ. Catapaz hledal průchod, a seznav, že to jest nadarmo, seskočil s mezka a přeloživ ruce křížem, čekal. Glenarvan spěchal k němu.
„Zbloudil jste?“ tázal se ho.
„Ne, mylorde,“ odvětil catapaz.
„Ale nenalézáme se v průsmyku Antucském.“
„Nalézáme se v něm.“
„Nemýlíte se?“
„Nemýlím se. Vidíte zde zbytky ohně, který Indiáni rozdělali, a tady jsou stopy, které zanechalo stádo klisen a ovcí.“
„Ano, nedávno se tudy šlo.“
„Ale nyní již nelze tudy jíti. Poslední zemětřesení učinilo tuto cestu neschůdnou.“
