Stránka:VERNE, Jules - Děti kapitána Granta (Beneš).pdf/73

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

A očekávaje lepší příležitosti Paganel po cestě si lámal jazyk přemáhaje obtíže výslovnosti, aniž však při tom zapomínal na zeměpisná pozorování. V těch se přímo úžasně vyznal a sotva by se byl našel někdo, kdo by se mu byl vyrovnal. Kdykoliv Glenarvan tázal se catapaza na nějakou zvláštnost krajiny, vždy učený jeho soudruh předstihl odpověď mezkařovu. CČatapaz vždy pak pohlížel vyjeveně na něj.

K desáté hodině téhož dne octli se před cestou, která přetínala směr, jímž se až dosud ubírali, Glenarván tázal se po jejím jméně, a byl to zase Jacgues Paganel, který odpověděl:

„To jest silnice z Yumbelu do los Angelos.“

Glenarvan pohledl na mezkaře.

„Ano, tak jest tomu,“ odvětil tento.

Potom obrátiv se k učenci tázal se:

„Cestoval jste již v těchto krajinách?“

„O se rozumí!“ odvětil vážně Paganel,

„Na mezku?“

„Ne; v křesle.“

Catapaz mu neporozuměl a pokrčiv rameny odešel v čelo průvodu.

O páté hodině večer zastavila naše družina v nepříliš hluboké kotlině, několik mil nad městečkem Lojou; a této noci naši cestující nocovali na úpatí pohoří, prvních to výběžků velkých Kordiller.


XII.

Ve výši dvanácti tisíc stop.

Pochod Čilskem až dosud nebyl provázen žádnou nehodou. Ale teď překážky a nebezpečí, které jsou spojeny s cestou v horách, vyskytly se všecky najednou. Nastával boj s přírodními obtížemi.

Před dalším pochodem musila býti rozhodnuta důležitá otázka. Šlo o to, kterou cestou by se mohl překročit řetěz And, aniž by se výprava odchýlila od vytknutého směru. Catapaz byl tázán o radu.

„Neznám leč dva schůdné přechody v této části Kordiller,“ odpověděl.

„Nepochybně průsmyk Arica,“ pravil Paganel, „který objevil Valdivia Mendoza?“