„Dovolte mi, abych vám stisknul ruku,“ pravil „a neučinil-li jsem to předevčírem večer, stalo se to proto, poněvadž jsem nechtěl ve chvíli odplutí nikomu překážeti. Ale dnes, kapitáne, jsem opravdu šťasten, že mohu se s vámi seznámiti.“
John Mangles vytřeštil oči pohlížeje brzo na Olbinetta a hned zase na nového příchozího.
„Nyní,“ pravil tento, „když jsem se vám představil, milý kapitáne, jsme dobrými přáteli. Pohovořme si tedy a řekněte mi, jste-li spokojen se Scotií?“
„Co tím chcete říci: se Scotií?“ pravil konečně John Mangles.
„Inu se Scotií, která nás nese; je-to dobrá loď, jejíž vlastnosti fysické mi byly stejně vychvalovány jako vlastnosti mravní jejího kapitána, statečného Burtona. Jste snad příbuzným velkého cestovatele afrického téhož jména? Hrdinný to muž. Přijměte moji poklonu!“
„Pane,“ opáčil John Mangles, „nejen že nejsem příbuzný cestovatele Burtona, ale já vůbec nejsem kapitánem Burtonem.“
„Ah,““ pravil neznámý, „to je tedy vrchní kormidelník Scotie Mr. Burdness, na kterého jsem se obrátil?“
„Mr. Burdness?“ odvětil John Mangles, který počal tušiti pravdu. Ale nevěděl, má-li co činiti s bláznem aneb výstředním člověkem. Právě si v duchu položil tuto otázku a chtěl na ni určitě odpověděti, když lord, jeho choť a miss Grantova vstoupili na palubu. Cizinec spatřiv je zvolal:
„Ah, cestující! Cestující! Znamenité! Doufám, pane Burdnesse, že mne jim představíte…“
A nečekaje, až John Mangles tak učiní, přistoupil k nim a nenuceně pravil: „Madame,“ řekl miss Grantově, a „miss“ k lady Heleně „pane…“ doložil obraceje se k lordu Glenarvanovi.
„Lord Glenarvan,“ pravil John Mangles.
„Mylorde,“ pokračoval neznámý, „,odpusťte, že se vám představuji; ale na moři nelze dbáti přísně etikety; doufám, že se rychle seznámíme a že ve společnosti těchto dam plavba Scotie bude se nám zdáti stejně krátkou jako příjemnou.“
Ani Helena ani miss Grantova nemohly najíti žádného slova, aby odpověděly. Nechápaly naprosto, jak se tento vetřelec dostal na dunettu Dunkana.
„Pane,“ pravil nyní Glenarvan, „s kým mám čest mluviti?“
„Jsem Jacques-Eliacin-François-Marie Paganel, tajemník Společnosti zeměpisné v Paříži, dopisující člen učených společností v Berlíně, Bombayi, Darmstattu, Lipsku, Londýně, Petrohradu,
