Stránka:VERNE, Jules - Děti kapitána Granta (Beneš).pdf/32

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

gowa bylo svědkem obřadu dojemného. Kolem osmé hodiny večer opustili jachtu lord Glenarvan a hosté jeho, všecko mužstvo lodi od topičů až po kapitána, zkrátka všichni, kteří se měli zúčastniti obětovné plavby, a odebrali se do staré Glasgovské katedrály sv. Munga. Tento starý chrám, jenž zůstal neporušený uprostřed zpustošení v době reformace, a který tak podivuhodně popsal Walter Scott, přijal pod své obrovské klenutí cestující a námořníky Dunkana. Veliké davy lidu je doprovázely. Zde v hlavní lodi chrámové, plné náhrobků jako nějaký hřbitov, ctihodný kazatel Morton vzýval nebesa, aby požehnala výpravě, kterou poroučel v ochranu Prozřetelnosti. Na okamžik bylo slyšeti v starém chrámě hlas Mary Grantovy. Mladá dívka modlila se za své dobrodince a prolévala před Hospodinem vřelé slzy vděčnosti. Na to shromáždění se v hlubokém pohnutí rozcházelo. Do jedenácté hodiny vrátili se všichni do posledního muže na palubu. John Mangles a mužstvo přiložili ruce k posledním přípravám.

O půl noci rozdělány ohně pod kotly; kapitán nařídil horlivě přikládat, a brzo proudy černého kouře směšovaly se s mlhami nočními. Plachty Dunkana byly pečlivě stočeny v plátěný obal, který je chránil před začazením, neboť vítr vál od jihozápadu a nebyl tedy směru lodi přízniv.

Ve dvě hodiny Dunkan počal se otřásati, ježto kotle jeho byly silně vytopeny; manometr ukazoval tlak čtyř atmosfér; vyhřátá pára syčela odcházejíc záklopkami; příliv dostoupil v té chvíli vrcholu svého, šeřilo se a bylo možno již rozeznati cestu vodní v průplavu Clydském mezi bojemi a a biggingy,[1] jichž světla zanikala při znenáhlém svítání. Bylo možno již odplouti.

John Mangles ohlásil to lordu Glenarvanovi, který ihned vstoupil na palubu.

Nastával, jak patrno bylo, odliv; Dunkan několikráte silně zahvízdl, zvedl své kotvy a vyplétal se z lodí jej obkličujících; šroub uveden v pohyb a jachta zabočila na cestu vodní uprostřed řeky vykázanou. John nevzal si lodivoda; znal výtečně průplav Clydský a žádný lodivod nebyl by lépe než on řídil loď. Na znamení, jež dal, loď se otočila; pravou rukou dával rozkazy strojníkům a levou rukou řídil kormidlo tiše a pevně. Brzo poslední továrny mizely a místo nich objevovaly se letohrádky, vystavěné tu a tam na pobřežních pahorcích, a hluk městský ztrácel se v dálce.

  1. Malé kupy kamení, které označují úzkou vodní cestu.