Stránka:VERNE, Jules - Děti kapitána Granta (Beneš).pdf/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

IV.

Návrh lady Glenarvanové.

Při rozpravě této lady Helena nezmínila se o obavách, vyslovených v dopisech lorda Glenarvana stran přijetí jeho žádosti od úředníků Admirality. Ani jediným slovem nedotkla se též možnosti, že kapitán Grant jest zajatcem Indiánů v Jižní Americe. Nač by ještě více zarmucovala ubohé děti o stavu jich otce a zmenšovala, naději, kterou v nich vzbudila? To by nezměnilo nic na stavu věcí. Lady Helena zachovala v té příčině úplné mlčení, a když zodpovídala všecky otázky miss Grantovy, vyptávala se jí na její život a na její poměry, ježto, jak se zdálo, byla jedinou ochranitelkou svého bratra.

To byla prostá a tklivá historka, která ještě více zvýšila náklonnost lady Glenarvanové k mladé dívce.

Miss Mary a Robert Grant byli jedinými dětmi kapitánovými, Harry Grant ztratil ženu svou, když se narodil Robert, a za svých cest k dalekým pobřežím svěřil péči o své děti staré, dobromyslné sestřenici své. Kapitán Grant byl odvážným námořníkem, mužem, jenž se vyznal ve svém oboru, byl dobrým plavcem a obchodníkem zároveň a spojoval tak v sobě dvojnásobnou způsobilost pro úřad kapitána loďstva obchodního. Obýval v městě Dundee, v hrabství Perthském ve Skotsku. Kapitán Grant byl tedy skotským rodákem, Jeho otec, kazatel v chrámě sv. Kateřiny, postaral se o dokonalé vychování jeho, maje za to, že nemůže škoditi nikomu a tedy ani kapitánu zámořských lodí.

Za jeho prvních dalekých cest, které prodělal nejprve jako vrchní kormidelník a konečně jako kapitán, provázelo jej štěstí, a několik let po narození Roberta Harryho zahospodařil si slušné jmění. Tu však pojal velkou myšlenku, která učinila jeho jméno oblíbeným ve Skotsku. Jako Glenarvanové a některé vznešené rodiny skotské nížiny, neměl v srdci svém rád uchvatitelskou Anglii, ač to nedával skutky na jevo. Nepovažoval prospěchy své země za totožné s prospěchy Anglosasův a chtěje jí umožniti rozvoj zvláštní, rozhodl se založiti rozsáhlou osadu skotskou někde na pevnině australské. Snil tedy v budoucnosti o takové samostatnosti, jaké si dobyly Spojené státy severoamerické a jaké se zajisté Indie a Australie jednou domohou? Snad. Možná také, že někde mu proklouzlo slůvko o jeho tajných nadějích a přáních. Následkem toho vláda mu ode-