Stránka:Vítězslav Hálek - Večerní písně - 1859.djvu/54

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
XLV.

„Nedobře lidem bez zpěvu“ —
tak bůh v svých soudech mluvil —
a stvořil lidem básníka
a to mu věno uvil:

„Co živ jsi, neměj pokoje,
jen o bolestech zvídej,
a v naději vždy oklamán,
chleb svůj jen v pláči jídej.

Nech srdce na krev zderou ti —
ty na tu krev se dívej,
nech štvou tě po všech končinách —
ty miluj je a — zpívej.“

Ten lós nám pěvcům obecný.
Svět zná jen naše zpěvy,
však co nás k zpěvu pohnulo —
to žádný v světě neví.