Stránka:Vítězslav Hálek - Večerní písně - 1859.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
XXXI.

Již nevím, zda to sen či ne,
leč v paměti to posud —
já v soudy boží nahlížel
a národů čet’ osud.

Myšlénky, vážné jak bůh sám,
ty hlavou jeho táhly,
a krásné, jako jarní noc,
po milém těle práhly.

Mnohá myšlénka — celý svět,
mnohá jak píseň jemná,
mnohá — budoucí lidstva děj,
lidskému oku temná.