Tato stránka byla ověřena
XXXI.
Již nevím, zda to sen či ne,
leč v paměti to posud —
já v soudy boží nahlížel
a národů čet’ osud.
Myšlénky, vážné jak bůh sám,
ty hlavou jeho táhly,
a krásné, jako jarní noc,
po milém těle práhly.
Mnohá myšlénka — celý svět,
mnohá jak píseň jemná,
mnohá — budoucí lidstva děj,
lidskému oku temná.