Stránka:Vítězslav Hálek - Večerní písně - 1859.djvu/30

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
XXIV.

Čím srdce, čím si zhřešilo,
můj bože, tolik bolu,
že věčně jen se loučit má,
co věčně má být spolu?

Jak krásný by ten život byl
u věčném milování!
Však věčně musit prahnout jen —
jaké v tom požehnání?