Stránka:Vítězslav Hálek - Večerní písně - 1859.djvu/16

XI.

Ty’s jenom ještě poupátko,
jež sotva vzešlo do světa,
a předce na Tvé tváři už
překrásná růže vykvetá.

A růže ta tak spanilá
a tak milounké vůně,
že duše k ní zahořela
a srdce po ní stůně.

---