Tato stránka byla ověřena
IX.
Mám Ti to sladké tajemství
jak slavík vyklokotat v doubí —
či mám to v slzách vyplakat,
co zmítá srdce mého hloubí?
Či kleče zbožnou modlitbou
mám z lásky vymodlit se Tobě —
či pěkným snem to pošeptat
Ti v tiché, vlídné noční době?
Či má ten ráj utajený
jen v srdci dřímat, jako v hrobě,
a beze slov a bez Tebe
mám věčně jen to šeptat sobě?
O anděli můj, vyznávám
se z lásky k bohu nehynoucí;
však Tobě — — ó nekárej mne
snad z mysli slabé, málo vroucí,
