Tato stránka nebyla zkontrolována
Tvé rty jsou hořce sladké chutí mého vína bolesti. Jsi má, má, ty Obyvatelko mých osamělých snů.
Stínem vášně své ztemnil jsem oči tvé, ty Tajemný Hoste hlubiny žasnoucího zraku mého!
Chytil jsem tě, má milá a zahalil sítí hudby své.
Jsi má, má, ty Obyvatelko mých nesmrtných snů!
31.
Mé srdce, pták houštin, našlo si své nebe ve tvých očích.
Jsou kolébkou jitra, jsou královstvím hvězd.
Mé písně jsou ztraceny v jejich hlubinách.
Nechať vzlétnu do toho nebe, v jeho osamělou nezměrnost. Ať proniknu jeho oblaky a rozepnu křídla v jeho záři sluneční.
