Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

„Radost je křehká jako krůpěj rosy, ještě se směje a již umírá. Ale žal je silný a trvalý. Ať žalná láska bdí v očích tvých.“

„Ach ne, příteli, slova tvá jsou temná, nerozumím jim.“


„Lotus kvete v pohledu slunečním a pozbývá všeho, co má. Nechtěl by zůstati poupětem ve věčné mlze zimní.“

„Ach ne, příteli, slova tvá jsou temná, nerozumím jim.“


28.

Tvé tázavé oči jsou smutny. Snaží se poznati mé myšlení, jako by měsíc chtěl změřiti hlubinu mořskou.

Odhalil jsem život svůj před očima tvýma od konce ke konci, aniž jsem něco skryl nebo zamlčel. A proto mne neznáš.

Kdyby to byl jen drahokam, rozdrtil bych jej na sto kusů a navlékl je v řetěz, aby zdobil tvou šíji.

Kdyby to byl jen květ, okrouhlý a malý a