šich předních časopisech, a také naši čtenářové maji mnohé z nich v dobré paměti. Uvádíme zvláště dvě rozměrnější skladby belletristické: román mladé dívky Motýlek z Norské pohádky, uveřejněný ve Světozoru r. 1889, a novellistické kapitoly Pro společnosť, jež vycházejí právě v Lumíru. — Četné jeho feuilletony, uveřejněné v našich politických časopisech, máji ráz veskrze slovanský. Ze samostatnějších cyklů připomínáme Obrázky z Polska (Národní listy 1880), Slovanské rozhledy (Hlas Národa), Slavische Briefe (Politik) a j.
Ale i kdyby nebylo všech prací tuto jmenovaných, Jelínkovo jméno přece zůstalo by čestně zapsáno v našich dějinách literárních. Založilť Jelínek roku 1882 Slovanský sborník statí z oboru národopisu, kulturní historie a dějin literárního i společenského života, kterýž redigoval až do jeho zániku r. 1887. Výborně řízený měsíčník tento shromáždil úsilím redaktorovým řadu nejlepších pracovníků téměř ze všech větví slovanských, a byl obratným a hbitým zpravodajem o všech významných zjevech ze slovanského světa. Těše se zasloužené přízni v povolaných kruzích i za hranicemi, nedošel bohužel u nás namnoze takého rozšíření, které by mu bylo zabezpečilo další trvání.
Při publicistické činnosti Jelínkově jest třeba zmíniti se také o jeho brošuře Pro shodu česko-polskou, několik úvah věcných i historických (r. 1887). Jelínek vystupuje zde velmi rozhodně a důrazně, aby pomohl ukliditi potržky a nedorozumění, která se tehdy zvláště ve veřejném tisku počala jeviti, a aby obhájil nezkalenou pravdu. Jak se u něho pojí věcná znalost v této příčině se správným pochopením všech okolností, viděti lze odtud, právě jako z nejnovější úvahy jeho o otázce polskoruské v letošním Czasu.
Ale Jelínek pracuje, a to velmi horlivě, také v literaturách jiných. Krakovská akademie věd vydala r. 1879, 1884 a 1885 v ročnících svých jeho Bibliografii českopolskou, ve které spisovatel podává úplný přehled všeho, co bylo u nás o Polsku napsáno a co z polštiny přeloženo. Stejnou práci jeho o všech větvích jihoslovanských vydalo r. 1884 Učené družstvo srbské v Bělehradě ve svém Glasniku, a obšírnou bibliografii jeho, tykající se Ruska, přijala carská veřejná bibliotéka v Petrohradě. Celá řada zvláště polských listů čítá Jelínka ke svým horlivým dopisovatelům a spolupracovníkům. Jelínek tímto způsobem plní druhou čásť svého programu ve sblížení a vzájemném poznání se zejména Čechů s Po-
