Stránka:Svetozor r25 c22 text.pdf/19

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

dobala v ničem své spolubesednici z plesu na prefektuře. V tu chvilku Katynka přinesla lampu. Pan dr Noirel přiblížil se k sestře své, objal ji a táhna ji ke svému spolucestujícímu pravil: „Můj milý Gurgise,“ začal, „není mi potřebí vás teprve představiti své sestře Jacquelině … Ano, myslím, že, jak již jsme pokročili, můžete přivinouti svou nevěstu k srdci.“ Gurgis mohl dokonale zjisti ti, že tato nevěsta nebyla nikterak tou oslnivou blondýnkou z plesu, nýbrž že to byla ta silná brunetka s věncem tijalek, které sotva si byl všímal. Tvář se mu zdlou-žila, oči jeho jevily náhlé zděšení; nicméně, jsa příliš dobře vychován, než aby dal na sobe po-znati sklamání, poklonil se, vzal Jac<|uelinu za ruku, již chladně políbil, a vzpřímil se šeptaje několik zdvořilých slov, po čemž se uhostilo v saloně hrobové ticho. Roger postřehl změnu v obličeji ženichově; pochopil, že hned vypukne hovor na vysvětlenou, a abv předešel tomu, by se to odbylo v přitom-nosti jeho sestry, přispíšil si, aby přerušil trapné ticho : „Má zlatá přítelko,“ ujal se slova, „Gurgis a já cítíme potřebu setřást i prach cestovní a trochu se převléci … Dovol nám, abychom té nechali o samotě, a řekni Karynce, aby nám ukázala naše pokoje.“ Zajisté," odtušila slečna de Noirelova tahajíc za zvonítko; „nebudeme obědvati před sedmou hodinou a vy tudíž budete míti dosti času se převléci … Katynko,“ přidala obracejíc se ke služce opět vstoupivší, „povedeš pana de Gurgisa a mého bratra do jejich pokojův a postaráš se, aby u nich dobře hořelo. Na brzkou shledanou, pánové!“ Gurgis se znova poklonil a otáčeje se, aby