Stránka:Svetozor r25 c22 text.pdf/1

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
Nejzápadnější Slovan.

Historie o třech kapitolách od K. M. Čapka.

(Pokračování.)

Ihned zpěvačku uvidím!

Dychtivě chytím za kliku, po dvojím teprve stisknutí povolila, ale dříve než se dvéře otevřely, zpěv umlkl uprostřed slova. Těžký výpar vyhřátého vzduchu zavanul mi vstříc.

Ve světnici, ne větší než moje, tmavé, stálo sehnuto u dřezu děvče, oděno prostou suknicí.

Obrátila se ke mně a jak tu stála hubená, přes košili křížem šátek na prsou, zamračená, s výrazem zvědavosti ve tváři ponechal jsem si otázku na jazyku mi planoucí, tam, kde byla, za zuby.

Bylo mi ihned jasno, že tato dívka v hrubé kytlici, bosá, ovšem nemohla zpívat i Bérangerovy verše, a ohromení z tohoto opětného oklamání mých smyslů zbavilo mne řeči, abych způsobem už jakýmkoli vysvětlil svou přítomnosť.

Hezkou chvílí stáli jsme proti sobě, až konečně po značném zápasu se svým vyschlým hrdlem vypravil jsem ze sebe:

„Prosím vás — Máří vám říkají?“

„I kdepak, to jen dědek; já jsem Madla,“ odpověděla jakýmsi neženským, oschlým hlasem.

Puch zkaženého vzduchu dotýkal se mých čiv až k ošklivosti a pocítil jsem v útrobách nepříjemné sevření, nejedl jsem od včerejška. Hnutí to mělo v zápětí otázku: