myšlenkovitostí boží? Dojista ne, Bůh nemyslíl nerozumuje. Proč by to činil? Je mu snad něco neznámo, aby o tom rozurnoval '? Kámen rozumovati nemůže a Buh toho nečiní. Takový je v tom rozdíl. Zmínění lilosoíové se domnívají, že by to bylo (těsné. kdybychom šli nad myšlenku, poněvadž nad myšlenkou nenalézají nic.
Ale jsou mnohem vyssx stavy existence nad přemýšlení. A vskutkuI první stav náboženského života nalézáme nad rozumem.51 Když vstoupíte nad myšlenku. a nad veškeré rozumování, tu jste učinili první krok k Bohu a to je krok k životu.. Tento náš život, obecně tak nazývaný, je jenom jakýmsi stavem embryonálním. (Embryo značí zárodek. Překlad.)
Následující otăzkou bude, jaký máme důkaz„ že onen stav nad myšlenkou a rozumováním je stavem nejvyšším? Nejdříve prohlašovali všichni vclici lidé tohoto světa, mnohem větší než til kteří pouze mluví, muži. kteří světem hýbali, muži, kteří nikdy nepomyslili na nic sobeckého, že tento náš stav je jenom malou stanicí na cestě a že za ní je nekonečno. Za druhé nejen že tak říkajíl ale vykládají to každému a zanechávají nám svoje metodyl takže každý může kráčetí v jejich stopách, Za třetí nám nic jiného nezbývá. Není jiného vysvětlení. Když uznáme. že vyššího stavu není' proč neustále chodíme v tomto kruhu a jakým důvodem můžeme vysvětlíti svět? Smysllné vnímání bude hranicí našeho vědění když nebudeme moci dále, když nesmíme žádati nic více. To se jmenuje agnostieísmus.6] A jaký důvod máme. abychom věřili svědectví smyslů? Nazval bych pravým agnostikem takového člověkal který by zůstal státi na ulici a zemřel, .le-li vůbec „nějaký rozum. tu nám neclovoluje stanoutí na této straně nauky o nicotností. Jestliže člověk nezná) nic kromě peněz, slávy a jménaI pak je pouhým podvodníkem. Kant dokázal nad veškerou pochybnostl Že nemůžeme za strašlivou mrtvou zeď, která se nazývá rozumcm. Ale to je právě první ideoul na které veškeré indické mlčení hotví, aby se odvážilo hledali, a aby se
