Stavby Ústředního spolku československého průmyslu cukrovarnického v Praze v letech 1920—1923 a Průmyslová tiskárna na Letné.
Ing. Josef Záruba-Pfeffermann.
KONCENTRACÍ PRŮMYSLU cukrovarnického při rozpadu Rakouska v našem státě, při úplném rozvratu hospodářském i politickém v Evropě, přišel na dosavadní pracovníky tohoto oboru strašlivý úkol, zachránili obě ohrožené kampaně pro náš vojnou zdecimovaný národní majetek a celý průmysl před zkázou.
Tím, že podařilo se celý ohrožený průmysl na ráz soustřediti v jediné pevné organisaci, pod vedením dr. G. Heidlera a zasloužilého seniora průmyslu dr. Karlíka, byla rozřešena daná úloha skvělým způsobem, který dodnes není náležitě ani politicky, ani hospodářsky doceněn.
Ale nejen to, vedoucím činitelům podařilo se využití příznivé světové konjunktury a opatření prostředků k tomu, aby opatřeny byly budovy pro všechny potřeby nové centrály cukrovarnické v Praze, a to:
1. Cukrovarnický výzkumný ústav na Vořechovce.
Autor provedl v roce 1919 všechny přípravné práce pro tento ústav, jehož hlavní úlohou jest vedle běžné vědecké práce pro průmysl cukrovarnický opatřiti pracovnu většího stylu než laboratorního pro mimořádné velké úkoly průmyslu, kde by dal se provésti každý pokus laboratorní ve větším měřítku polofabrikátorsky.
Ústav zabírá celý blok o výměře 7000 m2; na této ploše svahující se od jihu k severu, vytvořeny dva dvory o nestejné výšce, na jichž rozhraní, přibližně uprostřed pozemku, umístěna jest hlavni budova.
Tato jest opatřena všemi nejmodernějšími zařízeními technickými, obsahuje celkem 114 místnosti, má ústřední topení kombinované a
