Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/214

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


    křjdlu kola stogi pěkné a obratné děwče, magjcj na hlawě čepici kwjtjm ozdobenau, w prawé ruce meč a zowe se král. Na prawém křjdle kola stogi druhé děwče, rowně gako prwnj krásau obličege a ozdobným oděwem znamenitěgšj, držjc w prawé ruce na kopj praporeček, bjlé a čerwené barwy, a zowe se Praporečnjk (barjaktar). W prostřed kola sedj na stoličce dobře wycwičená djwčina prostřednjho zrostu, gegjžto ljce pokryty gsau bjlým rauchem, a zowe se králka (kralica), od které i celé kolo swé gméno dostalo. Také k wětšj cti ustanoweno gest, gakožto k službě králčině gedno děwče, které stále u nj stogj, a gmenuge se komorná, neboli dwořanka (dvorkiňa). Celé kolo po dwau kročegjch napotom postupugjc, otočj se na lewo okolo králky a zpjwá pjsně podlé pořádku ustanowené; při tom král na lewé a praporečnjk na prawé straně nepostupugi za kolem; nýbrž král s obrácenau twářj k prwnjmu děwčeti w kole, hrage pro sebe, mečem machage a zpátkem se oddaluge. Zrowna tak praporečnjk na prawé straně s obrácenau twářj k poslednjmu w kole děwčeti s praporcem w ruce neustále hrage. Když za několik chwilek hra tak trwala, král a praporečnjk obrátj se pogednau oba na swoge mjsta, a potom okolo celého kola se otočiwše, dostawj se zas na swé