Stránka:Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů IIb.djvu/314

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

5. Prohlubně (ž. 41 8), spousty vod je přikryly, sešli (sklesli, spadli) v hlubinu jako kámen, který již nevyjde na povrch; dle v. 10. jako olovo těžké, zhynuli rázem a nemohou býti vysvobozeni.

1. אָז‎ s imperf. uvádí zde, jako jinde טֶרֶם‎ (někdy též עַד‎) minulou činnost: Tehdy zpíval § 87 4. אָשִׁירָה‎ překlady נשירה‎ (Samar. אשירו‎). גָּאָה‎ (v. 21) má libozvučné dāgêš; o prostém inf. § 89 1. Řecké ἐνδόξως δεδόξασται. Dillmann: vozy i řidiče vozů (רֹכֵב‎ ž. 68 5).

Talmudisté tvrdili, že Mojžíš před každým stichem verše zpíval slova: אשירה ליהוה‎, Israel že pak pěl verše. R. Nehemiáš mínil, že zpívali M. a Israel střídavě po větách celou píseň. Jmenovali ji mořskou písní שירת הים‎.

2. עׇזִּי‎ obyč. עֻזִּיmá síla (metonymie). זִמְרָה‎ (ž. 118 14, Is. 12 2) dle překladů זִמְרָתִי‎, snad starší tvar ž. rodu. יָהּ‎ v ž. 68 5,19, 89 9; v Ex. a v Pent. toliko Ex. 17 16. וַיְהִי‎ sousledné a vysvětlovací wau: a tak se mi stal. וְאַנְוֵהוּ‎ hif. k נוה‎, významu podobného s נאה‎ (nif. od slovesa אוה‎ by znělo נאוה‎ býti krásným); jiné נוה‎ má význam bydliti, proto aram.: וְאַבְנֵי לֵיהּ מִקְדָּשׁa vystavím jemu svatyni, což se sem a k řeck. δοξάσω αὐτόν nehodí.

3. אִישׁ מִלְחָמָה‎ LXX vyhnuli se antropomorfismu slovy Κύριος συντρίβων πολέμους (jenž rozráží války), jako učinili i jinde (Gen. 18 25, Deut. 14 23); v ž. 24 8 jest גִּבּוֹר מִ״‎ (König, Synt. § 342b).

4. Jako zde מִבְחַר שָׁלִישָׁיו‎, tak jest u Is. 37 24 מִבְחַר בְּרוֹשָׁיוjeho nejlepší jedle (cypříše — v překladech). שָׁלִשִׁים‎ (kollektivní genitiv) snad značí dle překladů a dle 4 Kr. 9 25, 15 25 knížata, asi pobočniky vůdce (krále): snad je lze přirovnati též k řeckým triarii. kteří byli záložníky. Neznamená: »třetí« na voze, neboť u Egypťanů bývali na válečném voze pouze dva mužové. Zenner překládá »vybraní bojovníci na vozích.« יַם־סוּףtrstěnné moře; o tom jménu viz s. 843.

5. יְחַסְיֻמוּ‎ jest impf. piel. při němž má slovesný tvar třetí kmenovou souhlásku jod, ס nemá při šᵉvâ dāgêš, přípona třetí osoby הֶם‎ zní v básn. částech častěji מוֹ‎, zde výj. מוּ‎. Imperf. jest tu jako historické praesens, lépe impf. concomitans v minulosti.

תְּהוֹם‎ značí spousty vod, hlubinu (ass. tiamtu), synon. moře.

V obrazném smyslu, dí Philo, znamenají koně (v. 1)