seria zní וַאֲנִיָּה (a nářek); jod a šin byly v starém písmě podobny. Simul contristari přeloženo συλλυπεῖσθαι míti soustrast.
L. 23. Budiž jejich stůl před nimi osidlem
A odplatou a záhubou (úrazem).
L. 24. Ať se zatemní jejich oči, aby neviděly,
A jejich záda skřiv na vždy.
L. 25. Vylej na ně svůj hněv,
A ať je zachvátí žár tvého hněvu.
L. 26. Ať spustne jejich bydliště,
A ať není v jejich stanech žádného bydlitele.
L. 27. Neboť pronásledují toho, kterého ty jsi ranil,
A rozmnožují bolest mých ran.
L. 28. Připoj nepravost k jejich nepravosti.
A ať nevejdou v tvou spravedlnost.
L. 29. Ať jsou vymazáni z knihy živoucích,
A nechať nejsou zapsáni mezi spravedlivými.
H. 23. Budiž jejich stůl před nimi léčkou,
A bezpečným buď osidlem,
H. 24. Ať se zatemní jejich oči, aby neviděly,
A jejich bedra učiň, aby se stále kolísala.
H. 25. Vylej na ně svůj hněv,
A žár tvé zlosti ať je zachvátí.
H. 26. Ať jest jejich ohrada spustlou,
V jejich stanech ať není obyvatele.
H. 27. Neboť, kterého jsi ranami stihl, pronásledují,
A vypravují (o bolesti) těch, jež jsi probodl.
H. 28. Přidej vinu k jejich vině,
A ať nedojdou k tvé spravedlnosti.
H. 29. Ať jsou vymazáni z knihy živoucích,
A mezi spravedlivými ať nejsou psáni.
23. Žalmista trpí nesmírně; veliká bolest vede jej
k tomu, že předpovídá a jaksi i přeje svým utiskovatelům
Boží tresty. K posouzení toho přání viz XIII a XIV o
zaklín. ž. a závěr k ž. 108.
Žalmistovi podávali žluč a ocet, nepřátelé sedávají
u bohatého stolu, ale žalmista předvídá a dí: Budiž jejich stůl před nimi osidlem; stolem bývala kůže, kterou na
zemi prostírali. K té se uvedené přirovnání dobře hodí.
Jejich stůl, na němž mívali dobrá krmě, má jim býti k záhubě
(scandalum též podobného významu 48¹⁴), k odplatě, totiž
ku potrestání. V hebr. znění předvídá náhlý trest, neboť dí:
Bezpečným, kteří nic netuší, buď (stůl) osidlem.
