Stránka:SETON, Ernest Thompson - Povídka o bažantovi.pdf/6

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Zatím letěla matka bažantice ve velikém oblouku zpět k onomu místu, kde mláď byla ukryta v mlází.

S jemným místním smyslem divokého ptáka snesla se na témže místě, odkud byla vyletěla, a zastavila se chvilku obdivujíc se, plna mateřské pýchy, onomu úplnému klidu svých dětiček. I když sama se blížila, žádné se ani nehnulo, i ten malý chlapíček na žlutém listě, který konečně nebyl zrovna tak špatně ukryt, ani se nehýbal, nýbrž jen trochu pevněji očka přivřel, až matka zavolala:

»Kr — ýt!« (což znamená: pojďte, děti!) a jako v pohádce vyklouzlo z každé díry jedno takové bažantí robátko. Malinký chlapíček na listu, nejtlustší ze všech, otevřel velké oči a s jemným pípáním utíkal pod ochranná křídla matčina. Nepřítel neslyšel by to ani na tři kroky, jemné uši matčiny však slyšely to na vzdálenost trojnásobnou.

Slunce o poledni tuze pálilo. — Mýtinou vedla cesta přímo k vodě. A když matka úzkostlivě vše proslídila, není-li na blízku nepřátel, shromáždila maličké do stínu svého roztaženého ocasu, by je chránila před nebezpečím sluneč-