Stránka:SETON, Ernest Thompson - Povídka o bažantovi.pdf/5

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

ten je přece hotový hejl proti chytré mamince bažantici. Lišákovi sbíhaly se už sliny na křehkou pečínku, kterou měl zrovna před nosem, otočil se náhle a hmátl — ale nikoli, chudáka ptáka nenahmátl, uklouzl jeho hladovým zubům o celou stopu. Jedním skokem byl za ním a byl by ho tenkráte jistě dopadl, kdyby se zrovna nějaká zrádná úponkovitá rostlina do toho nepřipletla. Matka bažantice odkulhala, podlezla pod kmen, lišák naň skočil, zatím co jeho jistá kořist, která nyní jakoby byla méně chromá, udělala nešikovný skok ku předu a koulela se po svahu. Lišák, stále jí v patách, málem ji za ocas chytil, ale podivno dost, jakkoliv rychle běžel a skákal, bažantice přece jakoby byla rychlejší. To se starému loupežníkovi dosud nestalo. Bažant se schromenými křídly a on, ferina lišák, rychlonohý, nemohl ho dohonit v pětiminutovém běhu. Hanba to byla! Lišák zdvojnásobil svoje namáhání, ale bažantici přibývalo stejně síly, a když tak asi čtvrt míle o závod běželi, náhle pták nevysvětlitelným způsobem zcela ozdravěl, vznesl se se zacvrčením skoro až výsměšným a letěl lesy, zanechávaje pronásledovatele skoprnělého s tím ponižujícím vědomím, že byl voděn za nos.