Povídka o bažantovi.
Vypravuje J. Červený.
Zalesněnou strží mezi dvěma kopci vyváděla matka bažantice svoji rodinku ke křišťálovému potůčku, jejž lidové rčení překřtilo — nevím proč — »Bahnišťákem«. Malí bažantíčkové byli staří jeden den, ale již měli bystré nožičky a byli poprvé vyváděni k napojení.
Zvolna capala matka napřed, skoro lezouc po zemi, neboť v lesích bylo mnoho nepřátel. Tichým kvokáním vábila malá klubíčka barvy zemité, která na svých maličkých nožičkách klátila se za ní a dala se do úzkostlivého pípání, když jenom o několik palců se opožďovala. Vypadali tak maličtí a útlí, že i kobylky vedle nich podobaly se obryním. Dohromady bylo bažantích kuřátek dvanáct a maminka jejich dávala na všecka pozor. Podezřívavě slídila v kaž-
