neboť mladé kolčavky, lišky, skunkové a norkové začali rejditi v lesích a na zemi bylo každé noci větší nebezpečí. Matka-bažantice zavolala tudíž při západu slunce svoje »kr — ýt« a vyhoupla se na hustý nízký strom.
Mladí bažantíci šli za ní, mimo jediného, svéhlavého blázínka, který trval na tom, že bude spát na zemi jako dřív. Jednu noc šlo to dobře, ale druhou noc byli sourozenci vzbuzeni žalostným křikem. Potom nastalo hrobové ticho, přerušované jen nervy otřásajícím praskáním kostí a mlsným mlaskáním. Bažantí rodina dívala se do strašidelné tmy dole a zelenavý lesk dvou očí blízko sebe umístěných, zvláštní stuchlý zápach prozradil jim, že norek zabil jejich bláhového bratříčka.
Osm bažantíčků sedávalo nyní v noci na hřadě vedle maminky, ale častěji některé z maličkých, když je nožky zábly, vylezlo si mamince na záda.
Vzdělání mladých utěšeně pokračovalo a matinka je nyní zaučovala novému uměleckému kousku, tak zvanému »cvrčení«. Když bažant chce, vznese se zcela tichounce na perutích, ale někdy je cvrčení tak důležité, že se každý musí naučit, jak a kdy nutno vznášeti se s hluč-
