Tato stránka nebyla zkontrolována
A skrz puklé rakve díry
Stát ji zhlídneš u Tvorce.
Trp, co koho hněte zlého,
Pro lepší svět statečně,
Bůh tam v nebi konečně
Setře slzy s oka tvého.
Mílo Bohu rovnu býti
V milosti a štědrotě.
Dejme bídě oddech míti,
Veselu být žebrotě.
Mile rádi zapomeňme,
Že kdos na nás nevraží.
Mstu i záští vykořeňme;
Tak zem láska oblaží.
Zpraven buď, kdo dosud bloudil,
Shlazen dluh a smířen svět.
Výše, než je Hladolet,
Soudí Bůh, tak jakos soudil.
V číši z zlaté hroznův žíly
Blesk se prejští radosti.
Zoufalství se napí síly,
Lidojede tichosti.
Když jde kolem číše vína,
Bratří, vzhůru s stolice!
Juch! nechť syčí k nebi pína;
Bohu tato sklenice!
Tomu, který ryvovinu,
Který stvořil dennici,
Bohu tuto sklenici,
Celé země Hospodinu!
