Stránka:Pospíšil, Josef - České úlohy šachové.pdf/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

asi ve stejném směru jako u tahu prvního; ovšem nelze zde tak přísných požadavků činiti jako u onoho.

Použijeme-li tahů šachových, umírňujeme s oblibou sílu jejich, nabízejíce zároveň oběť figury, která svou celou povahou dobře se hodí k ušlechtění celého obsahu úlohy a často tvoří důležitou část myšlénky. Oběť figury tím více zvýšuje cenu tichého tahu. Úkolem tahů šachových hlavně jest utvořiti síť matovou neb vůbec zatlačiti krále na místo rozhodné.

Užití tahů šachových uprostřed luštění připouští z pravidla větší volnosť obranných sil, tedy i větší ladnosť posice. Z toho vysvitá úplně jejich oprávněnosť; ve středu luštění jest voliti tahy tiché rozhodně tenkráte, nemá-li to v zápět jiných vad ve stavbě.

Povaha tahů ve variantách bezcenných nemá ovšem vlivu na cenu úlohy.

Ráz opačný tahu úvodnímu má míti tah poslední, matový. Povaha jeho byla vysvětlena již v části jednající o čistotě a ekonomii matové. Ráz jeho lze naznačiti jednoduše tím spůsobem, že jeviti má nejlepší využitkování sil útočných.

3. Počet tahů.

Moderní úloha budována jest výhradně na krátkém, 2—5 tahovém vedení matu. Úlohy vícetahové, dříve tak oblíbené, úplně jsou vyloučeny z moderního umění problemového. Z malého tohoto počtu tahů vyplývá jakési zhustění celého obsahu které vylučuje veškeru zbytečnou rozvláčnosť a z pravidla z předu již označuje autoru, kolikatahovou formu pro myšlénku svou zvoliti má. Za hlavní zásadu sluší zde vytknouti, že při stejně cenném obsahu zasluhuje vždy kratší provedení myšlénky přednosť. Zásadu tuto jest autoru vždy míti na mysli, chce-li se uvarovati rozvláčnosti. Kondensované i lepší zpracování myšlénky