Stránka:Polívka - Znamení života, předzvěsti smrti v lidových podáních, obyčejích a pověrách.djvu/2

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Taková znamení vydávají A: zjevy přírodní.

I. Z těchto znamení nejvíce rozšířeno, že vadnoucí, schnoucí strom či květina znamená nemoc či smrt rekovu.

Tyto stromy, vypravuje pohádka, souvisí úže s životem rekovým, vyrostly z ocásku ryby, po jejímž požití počala matka tří synů, kobyla i čubka, tak v tyrolské povídce (Zingerle, I., 149 sl., č. 25): jak rek byl od čarodějnice obrácen v kámen, bylo listí sežloutlé a stromek ležel na zemi poražen; podobně v německé povídce z Moravy (Kosch, 36) stromek zčernal.

Taktéž v polské versi z Beskyd (Zbiór, XV., 10, č. 5) vyrostl dub z kůstky ryby a vršek jeho usechl, jakmile byl rek se svým psem od čarodějnice v kámen obrácen.

Pokažen a také podstatou svou jiný je tento motiv ve valašské pohádce Václavkově (Poh. a pov., I., 32, č. 5), která také jinak líčí původ dvou bratří: rek zavolal bratra do zahrádky, vzal vidličku a nůž, a přepíchnuv jimi jedním rázem jabloň, „pravil bratrovi, jak z té jabloně poteče krev, věz, že je se mnou zle a pospěš mi na pomoc!“ Připomíná spíše motiv také v našich versích Grimmovy pohádky č. 60 běžný, že nůž zapíchnutý do stromu svědčí o osudu rekově. V řeckých versích (Legrand, 165 = Mitsotakis 143 a Hahn II., 166, č. 22) vyrostly z ocasu rybího dva cypřiše, a pokud se zelenaly a kvetly, vedlo se rekovi dobře, ale jak uschly, vedlo se mu zle. V bosenské versi (Erben, Slov. čít., 254) vyrostly dvě jabloně z dvou zrnek jablka, po kterém počala žena, kobyla a čubka, ale bratři udělali si kopí z obou jabloní, a náš motiv byl vůbec zapomenut. V albánské versi (Archiv f. Litgesch., XII., 106, č. 4) vstrčil rybář dle přání ryby dvě její částky u dveří do země, z nichž vyrostly dvě cypřiše; jedna povadla, když nejstarší syn řekl, že chce krásku země za ženu, a bratr našel ho zkamenělého. V jiné albánské versi (Truhelka, I., 8, č. 1) zasadil rek větev spadlou s jabloně a řekl bratrovi, vyroste-li, zůstane živ, ale zvadne-li, jest mrtev. Taktéž ve versi skotské (Campbell, I., 72, č. 4) vyrostly tři stromy ze tří zrn zasazených za domem; když z jiných tří zrn počala žena, a vadne-li který z nich, znamená to smrt synovu.

Ve francouzské versi z Normandie (Carnoy C. franc., 136) vyrostly tři růžové keře z kostí rybích, a když jeden z nich vadne a schne, je také synek po požití ryby zrozený ve velkém nebezpečí. Stejná se vypravuje v Horním Bretoňsku (Sébillot, Cont. pop. de la H. Bret. I., 125). V jiné versi z Horního Bretoňska (Revue des trad. pop. IX., 174, č. 9) dva vavříny a jich vadnutí znamenají nehodu rekovu; pod. ve versi z Lotrinska (*Zeligzon, Lothring. Mundarten, 63, Basset berb. II., 309. Srv. Sébillot, Folklore de France, III., 432 sl.).

V jedné italské versi (Gubernatis, S. Stefano, 151, č. 18) zasadil rek odcházeje, dřín; schne-li, znamená, že se mu přihodilo neštěstí. V povídce u Basků zapsané (*Cerquand, III., 56 = Sébillot Folklore de France, III., 433) uvadl topol. V arabské versi (Dav. H. Müller, Mehri-Soqotri Spr., 78) zasadil rek myrtu a žádal bratra, aby každý týden přihlížel; uschne-li, znamená, že zemřel.

Ve versi kabylské (Rivière, 194, č. 2) zasadili bratři před svým rozchodem fík; uschne-li, znamená smrt rekovu, zelená-li se, že jest živ,