Stránka:Poesie sociální.djvu/86

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Nu, co patří pánu?

V hvozdě zvěř i klest,

poslední tvá kráva,

jediná tvá čest;

ale patří jemu taky, v nestoudnou tvář, v drzé zraky

mozolitá pěst!

Nu, co patří pánu?

Sláva, přepych, moc. —

Vzhůru, bratři, k ránu

jde prý naše noc!

On má hrad — my žhavou smolu, štěstí on — my trud, však bolu

bůh jde na pomocí
</poem>

(Selské ballady od Jar. Vrchlického. V Praze 1886. Naklad. Ed. Valečka v »Poetických besedách«.)

Ballada o smrtí Jana Koziny.

(1695.) <poem> Ó přesmutná to novina, ji zná už každá ves, že dobrý náš Jan Kozina pod rukou kata kles’!

Ó Plzeňské ty náměstí, nám v žilách tuhla krev! Co v naše velké neštěstí je veliký náš hněv?

Nic — zrno padlé pod žernov, nic — udupaný klas! Jen vzlyk a pláč, nemáme slov, sirotou každý z nás.