Tato stránka nebyla zkontrolována
Nu, co patří pánu?
- V hvozdě zvěř i klest,
poslední tvá kráva,
- jediná tvá čest;
ale patří jemu taky, v nestoudnou tvář, v drzé zraky
- mozolitá pěst!
Nu, co patří pánu?
- Sláva, přepych, moc. —
Vzhůru, bratři, k ránu
- jde prý naše noc!
On má hrad — my žhavou smolu, štěstí on — my trud, však bolu
- bůh jde na pomocí
</poem>
(Selské ballady od Jar. Vrchlického. V Praze 1886. Naklad. Ed. Valečka v »Poetických besedách«.)
Ballada o smrtí Jana Koziny.
(1695.) <poem> Ó přesmutná to novina, ji zná už každá ves, že dobrý náš Jan Kozina pod rukou kata kles’!
Ó Plzeňské ty náměstí, nám v žilách tuhla krev! Co v naše velké neštěstí je veliký náš hněv?
Nic — zrno padlé pod žernov, nic — udupaný klas! Jen vzlyk a pláč, nemáme slov, sirotou každý z nás.
