Stránka:Poesie sociální.djvu/249

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

ozvěny jen zavzněl smích. Zdráva buď, jež pro nás zennřela's! Však ne, nezeniřeja's, ne I Bychom smetli starý svět třeba jenom jméno Tvé vrhnout v lidu mužný květ Pijte, milujte a pěj tel Sen se musí vyplnit, lid zas šat sv&j bude mít, a vy, páni, jen se smějte! Zdráva budí Juž zítra I Zdráva spravedlnost! Přel. — skn. (Z >Pokrokových Listů«.)

ROBERT SOUTHEY (1774—1843):

Stesk chudých.

<poem> A co lid chudý naříká? kdys boháč se mne ptal. »Pojď, vyjdem spolu,« pravil jsem, »bych odpověď ti dal.« 

To večer byl, sníh v ulicích a kolem tuhý mráz, my v teplých Šatech upjati a přec jen záblo nás.

Tu přistoupil k nám starý muž, vlas řídký, bílý měl. »Co venku v zimní noci chceš, co ze?« já k němu děl.