Stránka:Pavel J. Šulc - Tisíc a jedna noc - Díl 1 - 1891.djvu/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Ihned proměnil jsem se ve psa, jehož moje zlá žena vyhnala z domu. Běhal jsem kolem, až jsem dospěl ku krámu řezníka, kde jsem hryzl kosti pod stolem. Řezník pak mne vzal s sebou a když mne uzřela dcera jeho, zakryla si obličej řkouc: »Proč přivádíš sem cizího muže?«

»>Kde jest jaký muž?« tázal se otec.

»Tento pes jest očarován od své ženy,« řekla ona, »ale já mohu jej spasiti.«

»Učiň tak,« pravil otec její, »vykonáš dobrý skutek.«

Dcera řezníkova vzala číši s vodou, zamručela cosi, pokropila mne a pravila: »Vrať se v postavu svou se svolením mocného boha.«

Když jsem nabyl opět lidské postavy, políbil jsem jí ruce a řekl: »Očaruj mou ženu, jako ona očarovala mne.«

Dala mi trochu oné vody řkouc: »Až bude spáti, pokrop ji a oslov jmenem, jakým chceš; nabude postavy, kterou jí určíš.«

Učinil jsem tak, šel k spící ženě, pokropil ji a řekl: »Proměň se v mezkyni,« což se také stalo, i hle, tu jest. — Pak se jí tázal, zdali to pravda, načež ona přisvědčila pokynutím hlavy.

Duch podivil se i řekl: »Nuže, daruji ti třetinu viny muže toho, jejž propouštím.«