Stránka:Pavel J. Šulc - Tisíc a jedna noc - Díl 1 - 1891.djvu/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Vězte, že tato gazela jest dcerou mého strýce a byla mou manželkou. Žili jsme bez dětí třicet roků. Stalo se, že jsem měl syna od jedné otrokyně, což vzbudilo žárlivost mé ženy. Když pak jsem musil podniknouti dalekou cestu, naučila se žena má kouzelnému umění, očarovala syna mého proměnivši jej v tele, které dala pastevci, by je pásal s ostatním skotem. Matku jeho proměnila v krávu, jižto také odevzdala pastýři, a když jsem z cesty se vrátil, pravila mi, že matka zemřela, syn můj pak že utekl. Pátral jsem po něm rok. Tu nastaly veliké svátky, i vzkázal jsem pastýři, by přivedl tučnou krávu, jižto na svátky zabijeme. Přivedl mi očarovanou ženu, která truchlivě bučela. Divil jsem se tomu a chtěl jinou dát zabít, ale dcera mého strýce dolehala na pastevce, až zabil krávu, jež byla náramně hubena. Proto jsem poručil pastýři, by přivedl tučné tele. I přivedl mi

syna mého, který uzřev mne, přiskočil a položil hlavu na moje nohy. Byl jsem pohnut i pravil pastýři: Vezmi tele a pečlivě je ošetřuj. Ale dcera mého strýce, tato gazela, zlobila se, chtíc, by tele to se zabilo. Nechtěl jsem svoliti, načež ona vzala nůž i dala tele svázati. Vida, jak tele jest zarmouceno, propustil jsem je řka ženě, že až při jiné příležitosti bude zabito. Druhého dne přišel ke mně pastýř a vypravoval mi toto: »Mám dceru, která se naučila čarovati; když jsem včera přivedl domů tele, jež jsi propustil, pozorovala je i dala se do smíchu a pláče. Tázal jsem se jí, proč se směje a pláče. Odpověděla mi, že tele to jest synem našeho pána, jejž manželka jeho v tele proměnila. Sotva jsem se dočkal rána, bych ti přinesl zprávu, že dítě tvoje žije.« –

Když jsem, ó duchu, zaslechl tuto zvěst, běžel jsem s pastýřem do jeho domu, kde byl syn můj, kterého jsem objímal s pláčem. — Můžeš-li jej zbaviti kouzla, pravil jsem k dceři pastýřově, dám ti všechen dobytek i majetek svůj. — Odpo-