Stránka:Pavel J. Šulc - Tisíc a jedna noc - Díl 1 - 1891.djvu/14

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


»Ó, pane,« odvece jinoch, »víš-li, jak daleko jest odtud do tvého města?«

»Půl dne cesty,« odvece sultán.

Ale mladík mu pravil: »Celý rok potřebí na tu cestu; jenom pokud město bylo okouzleno, bylo tak blízko.«

Sultán pak řekl: »Budiž mým synem, neboť nemám dítek.«

Objali se a radovali; potom konali přípravy na cestu. Sultán toužil po svém městě, z něhož byl tak dlouho vzdálen. Když dospěli do města toho, vzkázal sultán vezírovi, že se vrací. Vezír, vojíni a všickni obyvatelé vyšli mu vesele vstříc, neboť netušili, že ho opět uzří. S velikou slávou uvedli ho do paláce. Sultán usedl na trůn a vypravoval osudy mladíka i co byl učinil a jak vysvobodil celé město a proto že tak dlouho prodléval.

Sultán poslal také pro rybáře, jenž byl původem všeho toho; obdaroval ho štědře tázaje se, má-li dítky. Potom jej učinil svým pokladníkem; o dítky pak se postaral výborně. Vezírovi daroval zlatý řetěz i poslal ho jako sultána do města, kde byly ostrovy černé, a dal mu s sebou mnoho lidí. Sultán a mladý král zůstali v městě; rybář pak stal se jedním z nejbohatších a nejváženějších mužů v celé říši.


Kupec a duch.

Vypravuje se o jistém kupci, jenž byl požehnán hojně statky vezdejšími, že se vydal na dalekou cestu, opatřiv se potřebnými k tomu věcmi. Když byl již čtvrtého dne na cestě, bylo mu nesmírně horko i hledal nějaký chládek. Uzřel zahradu, do které vešel. Usedl pod strom, vedle kterého tekl pramen, přivázal zvíře své ke stromu, vyňal z tlumoku svého suchary a datle, jedl a házel pecky v pravo i v levo, až byl syt, načež povstal, umyl se a pomodlil.

V tom uzřel, že blíží se k němu příšera. Nohy měl velikán ten na zemi, hlava jeho pak trčela v oblacích; v ruce měl obnažený meč, kráčel přímo ke kupci, před nímž se zastavil řka:

»Vstaň, bych tě usmrtil tímto mečem, jakos ty usmrtil dítko mé.«

Uslyšev tato slova, ulekl se kupec i pravil:

»Pane, proč mne chceš zabiti?«

»Poněvadž tys usmrtil syna mého.«

»Já že jsem tak učinil?« pravil kupec, »toť nemožno, kdy a jak se to stalo?«

Na to odpověděl duch: