Vezír pak pravil: »To nemůžeme sultánovi zatajiti.«
Šel k němu a vypravoval mu, co se stalo s rybami. Sultán udiven zvolal: »To musím také viděti!«
Poslal pro rybáře, jemuž poručil, by přinesl opět ryby takové jako dříve.
Rybář šel k jezeru, chytil čtyry barevné ryby a donesl je sultánovi. Ten mu dal opět čtyry sta dukátů, avšak poručil jej střežiti a pravil vezírovi: »Jdi a peč ryby za mé přítomnosti.«
Vezír poslechl, připravil ryby a dal na oheň. Když byly pečeny, rozevřela se stěna i vešel černý otrok, veliký až hrůza, tak že vezír i sultán se ho báli.
.jpg)
Otrok pravil: »O ryby, plníte-li slib?« Ryby odpověděly jako dříve, otrok převrhl rendlík a zmizel, ryby však se spálily. Sultán ulekl se toho i pravil: »V tom vězí něco neobyčejného, což musíme vypátrati.« Poslal pro rybáře i tázal se ho: »Kdeže lovíš ony ryby?«
»V jezeru mezi čtyrmi kopci,« odvětil rybář.
Sultán tázal se vezíra: »Znáš to jezero?«
Vezír odpověděl: »Po třicet roků veškeré krajiny ohlédám, ale jezero to jsem neviděl.«
Sultán tázal se rybáře: »Jak daleko jest k jezeru?«
»Dvě hodiny,« odvece rybář.
