Stránka:Pavel J. Šulc - Tisíc a jedna noc - Díl 1 - 1891.djvu/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Vezír pak pravil: »To nemůžeme sultánovi zatajiti.«

Šel k němu a vypravoval mu, co se stalo s rybami. Sultán udiven zvolal: »To musím také viděti!«

Poslal pro rybáře, jemuž poručil, by přinesl opět ryby takové jako dříve.

Rybář šel k jezeru, chytil čtyry barevné ryby a donesl je sultánovi. Ten mu dal opět čtyry sta dukátů, avšak poručil jej střežiti a pravil vezírovi: »Jdi a peč ryby za mé přítomnosti.«

Vezír poslechl, připravil ryby a dal na oheň. Když byly pečeny, rozevřela se stěna i vešel černý otrok, veliký až hrůza, tak že vezír i sultán se ho báli.

Pavel J. Šulc - Tisíc a jedna noc - Díl 1 - 1891 (page 11 crop).jpg

Otrok pravil: »O ryby, plníte-li slib?« Ryby odpověděly jako dříve, otrok převrhl rendlík a zmizel, ryby však se spálily. Sultán ulekl se toho i pravil: »V tom vězí něco neobyčejného, což musíme vypátrati.« Poslal pro rybáře i tázal se ho: »Kdeže lovíš ony ryby?«

»V jezeru mezi čtyrmi kopci,« odvětil rybář.

Sultán tázal se vezíra: »Znáš to jezero?«

Vezír odpověděl: »Po třicet roků veškeré krajiny ohlédám, ale jezero to jsem neviděl.«

Sultán tázal se rybáře: »Jak daleko jest k jezeru?«

»Dvě hodiny,« odvece rybář.