Stránka:POLÁČEK, Karel - Židovské anekdoty, 2nd edition.djvu/8

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

obšírného pojednání a k tomu zde není místa. Dovolte, abych místo toho posloužil vám židovskou anekdotou. Tak tomu vždycky bývá. Jeden pán chce něco vysvětliti jinému pánovi a místo toho řekne: „To máte zrovna tak, jako když jeli ti dva židi ve vlaku. Znáte to!?“

Tak tedy: Na židovský svátek Dlouhý den troubí některý nábožný žid na roh, který se nazývá šofar.

Jeden pán záviděl druhému pánovl tu čest, že smí o Dlouhém dnu troubit na šofar. I umínil si, že mu to zkazí a nasypal mu do šofaru hrách. Tak ten pán chtěl troubit a nemohl. Měl z toho jenom ostudu.

Žaloval pro tuto příhodu svého nepřítele pro urážku na cti.

Soudce vyslechl příběh a pak se otázal: „Co je to ten šofar?“

Žalobce pokrčil rameny a pravil: „Šofar je šofar.“

„To není žádná odpověď,“ řekl soudce a obrátil se na žalovaného, aby mu vysvětlil, co je to šofar.

Obviněný pokrčil rameny a řekl: „Šofar je šofar.“

Soudce byl nucen obeslat si znalce, aby mu vysvětlil, co je to šofar.

Znalec se zamyslil a po delší úvaze řekl: „To