Stránka:POLÁČEK, Karel - Židovské anekdoty, 2nd edition.djvu/29

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

chcete někomu nadávat židů? Vy s tím vaším nosem?“


Paní Pollak ukazuje jednomu známému obraz.

„Moc hezký, milostpaní, ale měla byste mít k němu pendant“

Druhého dne šla paní Pollak do uměleckého závodu.

„Potřebuji pendant.“

„K čemu, milostivá?“

„Do toho vám nic není, drzý člověče!“


V Templové uličce bydlily dvě paní Kohnové. Ta jedna — dej jí pámbu věčnou slávu — zemřela, zatím co druhá leží nemocná.

Zřízenci pohřebního ústavu nesli rakev do domu smutku a spletli si adresu. Pan Kohn otevřel dveře, uviděl zřízence a zavolal do pokoje, kde ležela nemocná:

„Roza, dělej, už jsou tady s rakví!“


Potkal pan Eckstein svého přítele a pravil: „Jsem v největších nesnázích. Musíš mně půjčit pět korun.“

Přítel podíval se smutně na žadatele a pravil: „Já bych chtěl mít ve svém jmění to, oč vezmež míň…“