Stránka:Ossendowski - Zemí lidí, zvířat a bohů I.djvu/175

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
— 173 —


neboť zde je místo jím posvěcené a zde zůstal jeho stín, který padl na stěny této komnaty…

Hutuhtu zavěsil „chatyk“ na Budhovo rameno a padnuv před oltářem na tvář vášnivě a horoucně šeptal slova modliteb a zakletí. Po chvíli povstal a kývl na mne. Když jsem se přiblížil, zašeptal:

„Hleď v ono temné prostranství za sochou Budhovou. on ti ukáže ty, které nosíš v srdci!“

Mimovolně jsem naslouchal onomu horoucímu, pronikavému šeptu a zahleděl jsem se do temného výklenku za oltářem. Po určité době se objevil tenký sloup dýmu, rozdělil se v několik praménků, které se stáčely, proplétaly a konečně přijímaly lidské podoby. Spatřil jsem milovanou tvář, každý její rys bylo zřetelně viděti. Rozeznával jsem její šat a viděl jsem i několik jiných osob. Po chvíli počal přízrak více a více blednouti, rozprchávati se a konečně se změnil v oblaka průzračného dýmu, jako chvějící se vzduch nad povrchem země zahřáté paprsky slunečními. Konečně zmizelo i to. Za sochou bylo opět temno. Hutuhtu vstal a sňal s Budhova ramene chatyk.

„Štěstí bude vždy s tebou a s těmi, kteří rozjasňují tvé srdce a tvou duši,“ řekl vážně. „Láska boží tě nikdy neopustí. ‚Veliký Neznámý‘ tě vyvede z nejistot, kdykoliv se na něho obrátíš.“

Vyšli jsme z domu, kde někdy přebýval „Veliký Neznámý“, čili „Vládce světa“, kde se modlil za všechny lidi a předpovídal osudy národů i států a tedy rozklad Číny, vzrůst Japonska, úpadek Ruska, bolševictví, rozdělení britské říše a obrození idee Džengisa, vládce poloviny starého světa. Na zpáteční cestě z kláštera jsme rozmlouvali o přízraku, který se mi zjevil v kapli. Jaké bylo mé podivení, když hutuhtu, starosta i mongolský důstojník líčili velmi podrobně a přesně všechny osoby, jejich obličeje, oděv i okolí, které jsem viděl v kotoučích dýmu za zlatou sochou Budhovou.