Stránka:Ossendowski - Zemí lidí, zvířat a bohů I.djvu/119

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
— 117 —


Příchozí rozepial pás a shodil kožich. Zůstal v širokém, žlutém plášti hedvábném, jaký nosí lamové-gelongi, přepásaném modrým pásem.

Oholená tvář, ostříhaná hlava, na ruce růženec a žlutý plášť nasvědčovaly, že máme před sebou nějakého vysokého lamu. Avšak za pasem měl host zastrčený veliký revolver.

Pohlédl jsem na pastýře a na Cerena. Na jejich tvářích se zračila hluboká úcta a strach.

Neznámý přistoupil k ohnisku a usedl u oltáře s obrazem Dalaj-Lamy.

„Mluvme rusky!“ řekl zcela správně a přijal ode mne kus masa, který jsem mu podal na noži.

Začala rozmluva. Neznámý se osvědčil člověkem velmi uvědomělým a sčetlým. Brzo přešel na otázky politické a počal si stěžovati na neschopnost ministrů „Živého Budhy“.

„Ti tam osvobozují Mongolsko, dobývají Urgy, vybíjejí čínská vojska a my zde na západě nevíme nic a sedíme nečinně, dávajíce se Číňany vražditi jako ovce. Bogdo-Chan by mohl přece k nám poslat své posly. Proč pak Číňané posílají své lidi do Urgy i do Pekinu a žádají o vojenské posily a Bogdo nic. Proč?“

„Dostanou Číňané pomoc? Jakou odpověď přivezli poslové?“ otázal jsem se.

Neznámý Mongol se tlumeně rozesmál a odpověděl:

„Pochytal jsem všechny posly, listy jsem jim odebral a je jsem poslal na onen svět.“

Opět se zasmál; při tom se mu zablýskaly divně, zlověstně zřítelnice.

Teprve nyní jsem zpozoroval, že jeho suchá tvář s vystupujícími lícními kostmi má rysy, jaké se nevyskytují u Mongolů Střední Asie. Spíše byl podoben Tataru nebo Kirgizovi ze Semirěčenska.

Mlčeli jsme kouříce ze svých dýmek.